Jakou náplň?

Jak jsem již nastínila ve svém předchozím příspěvku, otázka diářové náplně byla pro mě vždy komplikovaná. Jsem zvyklá psát si poměrně dost poznámek, a hlavně nemám úplně drobné písmo, které by se dalo vměstnat do úzkých sloupečků. Vlastně dodnes nechápu, jak někdo může dostat potřebné informace do tak malého prostoru.

Na druhou stranu, řádky poskytují prostoru dosti, ale zase jsou ke zdobení málo vhodné. A ačkoliv tomu zdobení až tolik nedám, a většina mých výtvorů vypadá jak od slepého dítěte předškolního věku, ta idea se mi vždy líbila. Zkoušela jsem jednu náplň za druhou, převážně vlastní výroby, což mě stálo nemálo času a práce. Vytvořit dokument, nalinkovat, nadatovat na celý rok, pohlídat si okraje a umístění. Aspoň jsem v tom získala cvik.

Jenže ouha, nejpozději po týdnu jsem zjistila, že mi na té náplni něco nesedí, nějak se mi to nezdá. Jsem perfekcionalista, a to do nejmenšího detailu. Nějakou dobu se přemlouvám, že mi ta drobná chybka, nepatrná vada či odchylka nevadí. Většinou to vydržím tak dvacet minut. Pak se dám do nápravy. A tak jsem vytvořila další náplň, která by více vyhovovala mým potřebám. S výsledkem jsem byla spokojena, ale stále to ve mně hlodalo. Řádky jsou super praktické, psala jsem do nich celý život, vše se mi tam vejde... Mno jo, ale s nálepkama a páskama (i když blbě nalepenýma, křivýma a splácanýma) to zkrátka nepůsobí tak dobře. 

A jak správně tušíte, dala jsem se do výroby náplně číslo tři. Abych to upřesnila, náplně číslo tři za poslední měsíc, ne za celou dobu svého působení. To bych se možná nedopočítala. Word už ovládám na špičkové úrovni. Ačkoliv umím zacházet s Ilustratorem či Indesignem, za což vděčím svému studiu, dávám v tomto případě přednost jednoduššímu wordu, který si sice občas dělá co chce, ale většinu věcí už mám přednastavenou a předměřenou, a zbytek mě už stojí pár kliknutí. Ale vraťme se k náplni číslo tři.

Cílem bylo najít kompromis mezi řádky a sloupečky. Věděla jsem, že jedna verze bude muset dostat přednost. Došla jsem k závěru, že problémem nejsou sloupečky ve své elementární formě, ale spíše jejich velikost. Nacpat moje čmáraniny do sloupečku o šíři dva centimetry je pro mě nereálné. A tak začalo plánování, jak udělat sloupečky širší, ale tak, aby se vešly na dvě stránky A5? 

Standartním rozdělením v případě týdne na dvě stránky je 8 sloupečků, tedy 7 dní + sloupeček na poznámky. I při zmenšení okrajů na minimum jsou však sloupečky stále příliš úzké. A tak jsem učinila to, co se mi osvědčilo už u nedatované náplně. Vyčlenila jsem si na víkend jeden sloupeček, díky čemuž jsem zmenšila počet sloupečků z osmi na šest, a získala jsem tak dostatečně široké sloupečky, do kterých mi nedělá problém psát. Spousta lidí potřebuje na víkend stejný prostor, jako pro dny v týdnu, takže toto řešení určitě není pro všechny. Já osobně o víkendu nemívám tolik akcí, že by se mi nedostávalo prostoru. A komfort psaní je pro mě najednou úplně jiný. 

Výsledek tedy vypadá takto. Nechtěla jsem dělat náplň zbytečně komplikovanou či zdobnou. V základu mám ráda jednoduchost, jelikož se to dá vždy doupravit doplňky, a nikde mi nic nepřekáží. Teď můžu skutečně říct, že mi náplň vyhovuje takřka po všech stránkách.

A jakou organizaci preferujete vy? Sloupečky či řádečky?

V případě jakýchkoliv dotazů či zájmu o náplň mě neváhejte kontaktovat na facebooku :)